Počet přístupů

Dnes 1

Včera 17

Týden 47

Měsíc 199

Celkem 67236

Kubik-Rubik Joomla! Extensions

Plzeňská logika – veřejnými investicemi ke zhoršování situace

 

Plzeň si na jednom z nejhodnotnějších míst ve svém centru, při nábřeží řeky Mže na Rychtářce a v podstatě na městských hradbách (v sadovém prstenci, kde jsou soustředěny kulturní stavby z minulosti) postavila průmyslově vyhlížející parkovací dům.

 


 

 

Když už tento dům ve středu Plzně nedělá parádu, mohl by aspoň sloužit. Parkovací dům podporovaný z veřejných peněz by měl sloužit zejména tak, že se do něj uklidí ta auta, která do centra nutně musí, s cílem aby cenný veřejný prostor místo parkovišť mohl opět sloužit životu města. Logika by mohla být jednoduchá – postavili jsme dům pro 450 aut, stejný počet parkovacích míst kolem náměstí přeměníme v pěší plochy, dětská hříště, zahradní restaurace a plochy zeleně, zkrátka vrátíme těch čtvrt hektaru (takovou plochu zaparkovaná auta zabírají) z rukou 450 uživatelů všem Plzeňanům a návštěvníkům města. Skutečnost je ale dramaticky jiná. Po otevření parkovacího domu nedošlo ke zrušení ani parkoviště mezi radnicí a kostelem (nehoráznosti srovnatelné s tím, kdyby si v Praze politici a městští úředníci pro sebe vyhradili parkoviště před orlojem), ani parkování v nejcennějších partiích historického jádra města, které jsou od parkovacího domu na dohled. Například atraktivní a rekonstruované sady 5. května mezi Pivovarským muzeem a novým hotelem jsou pro život města prakticky nepoužitelné, až k Pražské ulici jsou totiž proměněny v jedno velké vyhrazené parkoviště. Podobně je na tom Perlová ulice, kudy se výpravy turistů mezi Západočeskou galerií a Pivovarským muzeem protahují chodníčky šíře jednoho metru. Úředníci i politici se uklidňují tím, že postupně zájem o parkovací dům roste a přibývá v něm předplatitelů. Pokud ale obsazování parkovacího domu nejde souběžně se zrušením parkovacích míst v ulicích, moc jsme tou veřejnou investicí městu nepomohli. Uvolněná parkovací místa v ulicích rychle vyplní ti, kdo dosud parkovali na Roudné nebo Lochotíně. Zvýší se jen dopravní zátěž centra a zhorší se jeho prostředí.

Popsaný proces připomíná „zklidnění“ Americké třídy, které jsme absolvovali nedávno. Nejprve město vybudovalo za takřka 3 miliardy Kč (hodnota adekvátní součtu všech velkých projektů Evropského hlavního města kultury 2015, které se z nedostatku peněz rozplývají) kapacitní silnici v ulici U trati, která měla odvézt auta z Americké třídy. Po dokončení stavby politici rozhodli, že auta na Americké zůstanou také. Výsledek = utracené peníze + více aut v centru. Je to výhra snad jen pro ty, kdo v centru Plzně nežijí, ale jen jej užívají jako jednu nákupní, úřední, školskou a hospodskou zónu. Mají možná pocit, že všude, kde je místo, by se mělo parkovat.

Plzeňská logika ve vztahu k autům v centru je prostě jiná... Stačí porovnat dopravní značení na pěších zónách v Plzni (ul. B. Smetany, Martinská) s pěšími zónami v jiných městech. Zatímco jinde je běžné, že na pěší zónu může vjet zásobování jen ve vymezený čas večer a ráno, v Plzni pěší zóny v 17 hodin zavírají a pěšími se stávají zase v 9 ráno. Celý večer a celou noc se „pěší“ zóny stávají parkovišti vozidel, přestrojených za zásobování. Projít se tedy večer příjemně aspoň dvěma uličkami centra města, jejichž plochy jsme téměř plně neobětovali autům? Těžko!

Podle výroků některých z politiků, odpovědných dnes za tohle město, ještě budeme muset investovat hodně peněz a postavit řadu dalších parkovacích domů, než pocítíme pozitivní výsledek. Obávám se, že mají pravdu. Tedy, pokud neopustí logiku šedesátých let minulého století s teorií, že životnímu prostředí v centrech měst pomůžeme nejlépe zvyšováním plynulosti dopravy, tedy vytvářením komfortu pro auta. Jsou také stále přesvědčeni, že auta centru nesou prosperitu. V Plzni si zatím nevšimli, že podpora aut vede k omezení života centra a že následuje nárůst dopravy, který sám od sebe neskončí, ani kdybychom vyasfaltovali centrum Plzně úplně celé.